dominanty na Vltavě

Co nám padne do oka při plavbě po Vltavě...?

demolice stadionu

http://www.kverulant.org/stvanice.html

Povodně

Štvanici odjakživa sužovaly povodně. Musíme s nimi počítat i dnes, po regulaci toku Vltavy a výstavbě jezu vodní elektrárny. Na mapách je sice vidět, že při stoleté vodě na ostrově zbývají suchá místa, ale během povodní z roku 2002 nezůstalo na Štvanici stéblo suché.

                                                                                                                                  ...hranice stoleté vody

                                                                                                                       ...hranice tisícileté vody (2002)

fotky

Historické mapování

V okolí Štvanice byla řeka mělká a vytvořila se zde řada říčních ostrovů, z nichž ostatní (Primátorský, Korunní, Jeruzalémský a Rohanský) postupně zanikly při regulacích říčního koryta.

ÚSES

ÚSES (Územní systém ekologické stability)
          
Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny definuje ÚSES takto: „Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb.“

BIOCENTRUM - BIOKORIDOR - INTERAKČNÍ PRVEK

Územní plán

TVE (energetika)

Funkční využití: stavby pro energetická zařízení, skladování.

Doplňkové fční využití: zeleň, pěší a vozidlové komunikace, vedení technického vybavení, parkovací plochy.

Výjimečně přípustné fční využití: -.

ZP (parky, historické zahrady, hřbitovy)

Funkční využití: parky, zahrady, sady, vinice to vše na rostlém terénu, plochy určené pro pohřbívání, urnové háje, kolumbaria, rozptylové louky a plochy určené pro pohřbívání zvířat v domácích chovech.

Doplňkové fční využití: drobné vodní plochy, pěší komunikace, vedení TI.

Výjimečně přípustné fční využití: dětská hřiště, cyklostezky, zahradní restaurace, nekryté amfiteátry, hvězdárny, rozhledny, kostely, modlitebny, krematoria, obřadní síně, nekryté sportovní zařízení bez vybavenosti, drobná zahradní architektura. Obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200m2 prodejní plochy, podzemní garáže.

SP (sport)

Funkční využití: kryté i otevřené sportovní zařízení, klubové zařízení, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200m2, ubytovací zařízení do 50 lůžek, administrativní zařízení, kulturní zařízení, školská zařízení, služby, služební byty.

Doplňkové fční využití: vodní plochy, zeleň, cyklostezky, pěší komunikace, vedení TI, parkovací plochy, vozidlové komunikace

Výjimečně přípustné fční využití: překračování kapacitních limitů zařízení obchodních a ubytovacích a umístění souvisejících funkcí nesportovního charakteru nad souhrnný rozsah 20% plochy.

VS (všeobecně smíšené)

Funkční využití: bydlení, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 5 000m2 prodejní plochy, stavby pro administrativu a zábavní zařízení, školy.....

Doplňkové fční využití: drobné vodní plochy, komunikace, parkování.

Výjimečně přípustné fční využití: víceúčelová zařízení pro kulturu, zábavu a sport, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 15 000 m2 prodejní plochy, veterinární zařízení, parkoviště P+R, čerpací stanice, sběrné dvory, zahradnictví...

ZVO (ostatní)

Funkční využití: obchodní zařízení s plochou nepřevyšující 15 000m2 prodejní plochy, stavby a zařízení pro veřejnou správu, stavby a zařízení pro administrativu, veřejné stravování, hotelové a ubytovací zařízení, zařízení pro kulturu....

Doplňkové fční využití: drobné vodní plochy, komunikace, parkování.

Výjimečně přípustné fční využití: zvláštní komplexy obchodní, vysokoškolské a pro kulturu a církev, drobná nerušící výroba...

SO1 (oddech - přírodní rekreační plochy)

Funkční využití: zeleň, pobytové louky, veřejně přístupné hřiště přírodního charakteru...
Doplňkové fční využití: pěší a vozidlové komunikace, vedení technického vybavení, parkovací plochy.

Výjimečně přípustné fční využití: -.

SO3 (oddech - částečně urbanizované rekreační plochy)

Funkční využití: zeleň, sreály volného času, přírodní koupaliště, pobytové louky, nekrytá sportovní zařízení.
Doplňkové fční využití: hřiště, drobné vodní plochy, pěší a vozidlové komunikace, vedení technického vybavení, parkovací plochy.

Výjimečně přípustné fční využití: služební byty, obchodní zařízení s celkovou plochou nepřevyšující 200m2 prodejní plochy, zařízení veřejného stravování, klubová zařízení a služby.

ZMK (zeleň městská a krajinná)

Funkční využití: přírodná krajinná zeleň, skupina porostů, rozptýlené či liniové porosty dřevin a bylin, pobytové plochy.
Doplňkové fční využití: veřejně přístupné hřiště přírodního charakteru, drobné vodní plochy, pěší a cyklisticjké komunikace.
Výjimečně přípustné fční využití: zahradní restaurace, hvězdárny, rozhledny, parkování, vozidlové komunika, vedeni TI.

ŠTVANICE

Prostorovou strukturu Prahy utváří tři složky: husté osídlení dole v rovině, dominantní hrad nahoře na kopci a řeka jako rozdělující i spojující prvek mezi nimi. Město nalezlo svou formu v souladu se svým přírodním rámcem. To, že je tato struktura dodnes živá, můžeme pocítit, když Prahu vnímáme z jeho "centra" - z Vltavy; stojíme-li na mostě či ostrově...

Štvanice

Ostrov Štvanice leží mezi Karlínem a Holešovicemi a má rozlohu zhruba 143.000 m2 v nadmořských výškách od 180 do 190 metrů a bývá nazýván Velké Benátky. Je dlouhý 1250 metrů.

V minulosti byl tento ostrov důležitým bodem pro obyvatelé obou břehů, protože mezi ním a dnešním bubenským nábřežím byl jediný brod v dolejším toku Vltavy. Jen tudy vedla jediná a známá cesta od Vyšehradu a Starého Města do severních Čech. V 10. století byl Dvůr Týn ve Starém Městě Pražském hlavním střediskem českého obchodu s cizinou, protože se k němu mohli dostat kupci ze severu po levém břehu Labe a Vltavy. Do Prahy se dostali jen přes brod a převoz na pravém břehu u ostrova Štvanice.

Často byl ostrov také strategickou oblastí pro přechod vojsk. V dobách míru se vždycky na ostrov vrátili rybáři a převozníci a postavili si tu nová obydlí. Zahradníci ze Špitálska , dnešního Karlína, znovu zakládali zelinářské zahrady, byly zde vysázeny nové stromy. Je známo, že v 17. století spolek Pražských lukostřelců opětně obnovil na ostrově svou střelnici pro střelbu do terčů.

Od 17.století se tu začali ujímat různé kulturní zábavy např. divadla ,opery a balety, především v šlechtických sídlech. Tehdy zde probíhaly štvanice a hony se zvířaty. Od této činnosti nese ostrov své jméno. Koncem 17.století na ostrově vznikla aréna pro pozorování štvanic na býky, krávy, jeleny, ale i medvědy a jinou divokou zvěř. Štvanice byla také pověstná pořádáním ohňostrojů.Vznikly tu restaurace a na konci 19. století i varieté. Dále například ledárny, které zásobovaly pražské restaurace ledem ještě v 70. letech minulého století.

Od roku 1877, kdy tu byla pořízena aréna ze dřeva na východním cípu ostrova, byly v ní provozovány divadelní kusy. Pražané shlédli v červnu 1878 na Štvanici ohromný ohňostroj od pyrotechnika Stuwera. Aréna zanikla roku 1882. Stavební materiál z této arény byl v roce 1883 použit na stavbu novou a tou byla vltavská ledárna. Led z ní byl využíván hlavně na chlazení sudů s pivem v pražských hospůdkách.

Nad Štvanicí dodnes stojí Negrelliho viadukt, po Karlově mostě druhý nejstarší most přes Vltavu. Ve své době byl největší železniční stavbou v Evropě a stavěl se z české žuly a pískovcových obkladů. Další most, který se klene přes dvě ramena Vltavy a nad Štvanicí dostal jméno Hlávkův most. Má překrásnou sochařskou výzdobu od Bohumila Kafky a Ladislava Kofránka.

Na ostrově v západní části stojí objekt vodní elektrárny podle návrhu architekta Dlabače. Byl postaven v letech 1913 až 1914 a byl funkční až do roku 1972. Roku 1984 byly zahájeny rekonstrukční práce a jeho provoz byl znovu zahájen v únoru 1988. Vznikl tady také areál pro vodní slalomáře.

Nejznámějším objektem na ostrově byl ale od roku 1930 zimní stadion s umělou ledovou plochou, který byl několikrát za svoji historii místem konání mistrovství světa a Evropy v hokeji i v krasobruslení. Původně byla plocha ledu pod širým nebem, až roku 1956 byl stadion zastřešen. Dřevěný stadion byl vyhlášen národní kulturní památkou. V roce 2011 byl kvůli špatnému technickému stavu zbourán.

Během 20. století bylo ve východní části ostrova oblíbené koupaliště s kabinkami. Povodeň v srpnu 2002 ho ale definitivně zničila a už nikdy nebylo obnoveno.

Ostrov štvanice ale nebyl zasvěcen jen hokeji a plavání, ale také tenisu a je mu zasvěcen dodnes. Sídlí zde ČEZ Koloseum a tenisový areál. Dnes je ostrov znám především svým in line bruslením, závody na kolech BMX a velkým zastřešeným a osvětleným skateparkem.

Na jižní straně ostrova stojí od roku 1913 dvě plavební komory široké 11 metrů, které začínají už pod Hlávkovým mostem. Téhož roku zde byl dokončen dům plavební správy. Nyní v něm má sídlo Povodí Vltavy – správa zdymadla ostrova Štvanice. Před touto budovou kdysi stávala porodnice, dnes je tam na travnaté ploše umístěna socha akt sedící dívky od Jaroslava Horejce.

Zadání AOC

Zadání LS 2013:

 

na podnět Prof. Miroslava Masáka a Arch. Václav Králíčka a s vědomím primátora Prahy Bohuslava Svobody a děkana FA pan Prof. Zdeňka Zavřela se bude ateliér zabývat ověřením umístění nového koncertního sálu na území centra Prahy. Na základě předchozích analýz se budou prověřovat tato čtyři umístění –

Klárov

Letná (mezi Baštou Sv. Tomáše a Špejcharem)   

Štvanice

Karlovo náměstí.